V posledních dnech vyšlo najevo, že politické strany vládní koalice se chystají drasticky omezit samosprávu českých veřejných výzkumných institucí (v. v. i.), tedy ústavů Akademie věd České republiky a řady dalších veřejných výzkumných institucí. Akutně hrozí, že veřejné výzkumné instituce utrpí nekompetentními zásahy svých zřizovatelů, mohly by být snadno zpolitizovány a některé z nich zlikvidovány. Veřejné výzkumné instituce, které jsou společně s vysokými školami základem pro mezinárodně konkurenceschopné hospodářství České republiky i pro vzdělávání a společenskou stabilitu, mají být nyní fatálně oslabeny a ohroženy likvidací!

Podle důvěryhodných informací, uniklých z Úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace a  zveřejněných Fórem Věda žije!, má být ve druhém čtení návrhu tzv. konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně navržena a schválena jako součást tohoto balíčku nově a překvapivě i novela zákona o veřejných výzkumných institucích (zákon č. 341/2005 Sb.) obsahující rozsáhlou a dramatickou změnu právního postavení vědy a výzkumu v České republice.

Kritizovaný návrh (bit.ly/návrh) má být Poslanecké sněmovně předložen jako poslanecký pozměňovací návrh, tzv. přílepek, nestandardně připojený k návrhu zákona, se kterým obsahově nesouvisí. Znamená to změnu zákona bez předchozí společenské a odborné debaty, bez standardního připomínkového řízení. Přílepek tohoto druhu představuje skandální obcházení řádné zákonodárné procedury – akt mocenské zvůle, popření právního státu a nečestné jednání.

Změny navržené v připravovaném přílepku by vedly k drastickému omezení samosprávy veřejných výzkumných institucí a nepřiměřeně by posílily jejich zřizovatele. Zřizovatel by mohl proti vůli Rady pracoviště nebo Dozorčí rady mj. odvolat a jmenovat ředitele instituce. Rada pracoviště má být připravena také o právo schvalovat rozpočet instituce a schvalovat její výroční zprávy. Hrozilo by zpolitizování veřejných výzkumných institucí, ať již ve snaze ovlivňovat směr a výsledky výzkumné činnosti nebo ve snaze zajistit některým osobám politickou trafiku, např. na rezortních veřejných výzkumných institucích. Neméně hrozí odborně nekompetentní zasahování do výzkumné činnosti ze strany zřizovatelů. (Varovnou ukázkou takových přístupů je Ústav pro studium totalitních režimů, který právě veřejnou výzkumnou institucí není a akademickou samosprávu postrádá).

Změny v přílepku by zřizovateli umožnily instituci snadno zrušit nebo sloučit s jinou institucí, či z ní vyvést majetek jinam (mnohé veřejné výzkumné instituce přitom spravují majetky obrovské hodnoty – budovy, pozemky, přístroje, práva z duševního vlastnictví – utvářené po dlouhá desetiletí a využívané k výzkumné činnosti i k jejímu spolufinancování).

Vedle toho má dojít k dalším zásahům, jako snížení zdrojů sociálního fondu na polovinu, a navíc k nucenému odklonění části prostředků ze sociálního fondu do soukromého penzijního spoření, bez ohledu na vůli zaměstnanců a na skutečnost, že penzijní reforma je teprve plánována (bez bližších informací o její podobě). Fakticky se tím sociální fond redukuje na čtvrtinu současného stavu! Tímto zásahem by byly znehodnoceny existující kolektivní smlouvy a poškozeni zaměstnanci výzkumných institucí.

Veřejné výzkumné instituce již dnes podléhají kontrole ze strany svých zřizovatelů, což zaručuje hospodárné a účelné hospodaření se svěřenými prostředky. Zřizovatel vydává a mění zřizovací listinu instituce, jmenuje všechny členy dozorčí rady, rozhoduje o výši rozpočtu instituce a vydává předchozí souhlas k dispozici instituce s majetkem.

Pokládáme za nepřijatelné, aby se rozsáhlé změny tak závažného zákona, jakým zákon o veřejných výzkumných institucích je, prosazovaly přílepkem ve druhém čtení jiného, obsahově nesouvisejícího zákona. Je třeba bezpodmínečně trvat na předcházející veřejné diskusi, na řádném projednání návrhu, na důkladném připomínkovém řízení, které by zohlednilo pozitivní i negativní zkušenosti s aplikací zákona v průběhu předchozích let. Zejména by měla být citlivě nastavena rovnováha mezi autonomií výzkumné instituce a ovlivňováním ze strany jejího zřizovatele. Tyto požadavky však stávající návrh rozhodně nesplňuje.

Připravovatelé přílepku se tak zřejmě snaží zlikvidovat dlouhodobě existující, vyvážený model řízení veřejných výzkumných institucí a nahradit ho konstruktem, který účelově posiluje roli zřizovatele. Domníváme se, že tato změna kvalitě veřejných výzkumných institucí nemůže prospět, ale naopak nekompetentní zásahy zřizovatelů (např. ministerstev) povedou ke snížení kvality prováděného výzkumu, nebo dokonce k celkovému rozkladu těchto institucí. Zásadní omezení akademické samosprávy veřejných výzkumných institucí, stejně jako způsob jeho prosazování (obejití standardní zákonodárné procedury) považujeme za skandální a nepřijatelné. Lze se nadto setkat s obavami, že pokud bude výrazně omezena samospráva veřejných výzkumných institucí, mohly by následující kroky vést k obdobné snaze omezit rovněž samosprávu veřejných vysokých škol.

Odborový svaz pracovníků vědy a výzkumu	Fórum Věda žije!
Jan Kober, předseda Lubomír Soukup, místopředseda	Michaela Trtíková Vojtková, předsedkyně Michael Komm, místopředseda Lukáš Dvořáček, druhý místopředseda
Vysokoškolský odborový svaz	Hodina pravdy
Petr Baierl, předseda Jiří Konečný, místopředseda	Ondřej Švec, koordinátor Monika Brenišínová, koordinátorka Vít Zdrálek, koordinátor
Českomoravský odborový svaz pracovníků školství	Odborový svaz státních orgánů a organizací
František Dobšík, předseda Markéta Seidlová, místopředsedkyně	Pavel Bednář, předseda Alena Gaňová, první místopředsedkyně Šárka Homfray, druhá místopředsedkyně

Petice Braňme českou vědu! byla zahájena v polovině srpna a její text proto odpovídá tehdejšímu stavu situace. Pod tlakem veřejnosti došlo koncem srpna k jednání mezi ministryní pro vědu, výzkum a inovace a vedením Akademie věd, jehož výsledkem bylo prosazení výjimky pro ústavy zřizované AV ČR. Tím se dosah návrhu změn podstatně zúžil ve věci rušení, slučování a rozdělování veřejných výzkumných institucí, takže se netýká ústavů zřízených AV ČR. Nezúžil se však v zásadním omezení pravomoci Rad instituce, postihujícího nadále všechny veřejné výzkumné instituce. I v tomto zúženém dosahu však návrh svým vyprázdněním pravomoci Rady instituce nadále znamená zásadní zásah do postavení všech veřejných výzkumných institucí, do jejich akademické samosprávy a do práv jejich zaměstnanců. Nadále také platí, že návrhu nepředcházela relevantní analýza současného stavu. Nic se nezměnilo ani na kritice procedury. Takto upravený návrh byl zveřejněn dne 30. srpna na webových stránkách Poslanecké sněmovny jako součást sněmovního tisku č. 488/4 na straně 108 až 112. Přes naše protesty, vystoupení ve výboru a oslovení všech poslanců a poslankyň, a přes snahu části poslanců o přijetí návrhu poslance prof. Špičáka a kolegů, kterým by byla novelizace zákona o v.v.i. v návrhu zrušena, byl bohužel návrh ve třetím čtení přijat včetně této nově doplněné materie. Návrh tzv. konsolidačního balíčku, nyní již se začleněnou novelizací zákona o veřejných výzkumných institucích, byl pak postoupen Senátu. Zde nebyl z nám neznámých důvodů organizačním výborem vůbec přikázán do výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu. Také v Senátu jsme intervenovali a oslovili jsme všechny senátory a senátorky. Snaha o zamítnutí, resp. o usnesení, které by novelu zákona o v.v.i. v návrhu zrušilo, nebyla nakonec úspěšná, stejně jako nebyla ani úspěšná mírnější snaha skupiny senátorů a senátorek alespoň formálně protestovat proti novele zákona o v.v.i. schválením doprovodného usnesení. Ani pro toto usnesení se nenašel dostatek hlasů, někteří senátoři hlasovali proti a opustili jednací sál nebo se zdrželi. Návrh zákona byl posléze pak předán prezidentovi republiky k podpisu. Prezidenta republiky náš odborový svaz oslovil velmi podrobným dopisem, ve kterém jsme mu široce přístupným a srozumitelným způsobem vysvětlili podstatu problému a to, proč se domníváme, že by měl kvůli novelizaci zákona o v.v.i. ze zásadních důvodů návrh zákona nepodepsat a vrátit Poslanecké sněmovně. To však prezident republiky neučinil, a naopak podepsal přijatý zákon ještě dříve, než se nachýlila lhůta.

Jedná se nám o zcela principiální záležitosti jak z hlediska procedurálního, tak z hlediska věcného. Náš protest trvá a petice proti těmto změnám pokračuje proto i nadále. Náš protest a petici je nyní třeba chápat jako petici požadující návrat k původnímu, novelou nedeformovanému stavu.

Pokud si chcete prohlédnout seznam dosud podepsaných signatářů, klikněte SEM.

Odesláním podpisu pod tuto petici udělujete souhlas výboru Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu, aby zpracovával uvedené osobní údaje za účelem informování o jeho činnosti pomocí e-mailu, a ke zveřejnění jména a afiliace na stránkách petice. Vaše údaje budou uchovávány po dobu 3 let do 31. 12. 2026 na zabezpečeném počítači webhostingu ACTIVE 24, s.r.o. Pokud máte nějaké dotazy, připomínky nebo chcete svůj souhlas s uchováváním osobních údajů zrušit, napište nám na e-mail ospvv@cmkos.cz.

Text petice je k dispozici v tisknutelné formě ZDE.

Cílem této petice je občanský protest proti záměru změnit významný zákon způsobem i procedurou, které z výše uvedených důvodů kritizujeme. Protože vinou připravovatelů přílepku nemáme dostatek času pro sbírání podpisů na petici podle petičního zákona a protože není ani dostatek času na veřejné projednání petice petičním výborem, upustili jsme sledování tohoto cíle. Proto nepožadujeme po signatářích vlastoruční podpis ani další údaje. Online petice přesto představuje plnohodnotný a závažný projev nesouhlasu ze strany občanů. Všechny členy Poslanecké sněmovny a Senátu i další relevantní místa na tuto petici důrazně upozorníme. Stejně tak o ní budeme systematicky informovat média.